Já u pramene jsem a žízní hynu, Horký jak oheň, zuby drkotám; Dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; 2 Ač blízko krbu, zimnici přec mám;
16 Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“ 17 A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.
Luboš Pospíšil. Já u pramene jsem a žízní hynu ve svitu ohňů vládnu temnotám jsem cizí tam kde je dům mých synů a v davu lidí jsem blíž samotám nahý jak hadrář oděn jako král V mém smíchu pláč naděje v zoufání to co mě vyléčí to jiné poraní i při zábavě radost nevnímám cítím svou sílu a nevím co s
Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. 2. Procházejme text znovu, ale pomalu a označme místa, která nás oslovují. 3. Zkusme si představit pramen či řeku se skvělou vodou. 4. Projděme verše ještě jednou, tentokrát s pomocí poznámek, a u toho, co se nás dotýká, zůstaňme.
Study with Quizlet and memorize flashcards containing terms like Aliterace, Anafora, Epizeuxis and more.

Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám; dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; ač blízko krbu, zimnici přec mám; nahý jak červ, oděn jak prelát sám; směji se v pláči, doufám v zoufání; mně lékem je, co jiné poraní; mně při zábavě oddech není přán; já sílu mám a žádný prospěch z ní

gTFl92k. 59 78 120 17 61 114 380 11 115

já u pramene jsem a žízní hynu